Procedura mezinárodní patentové přihlášky PCT a úloha Visegrádského patentového institutu v ní

Procedura mezinárodní přihlášky podle mnohostranné mezinárodní smlouvy PCT je mezistupněm mezi podáním národní přihlášky patentu nebo užitného vzoru v ČR a přihlášením shodného řešení k patentové ochraně v dalších zemích.

Tato přihláška se podává přímo nebo prostřednictvím ÚPV ČR u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě. Na základě takto podané přihlášky lze pak vstoupit do tzv. národní fáze řízení o udělení patentu v jednotlivých členských zemích PCT (těchto zemí je v současné době 150 a patří mezi ně např. země Evropského patentu – jako celek nebo i jednotlivě, dále USA, Kanada, Japonsko, Čína, africké země, Rusko, Ukrajina, většina asijských států… atd.). Vstup do národní fáze je u většiny členských zemí posunut až na termín 30 měsíců od podání prioritní přihlášky v ČR. V každém případě se tak významně časově posouvá okamžik rozhodnutí o uplatnění přihlášky v jednotlivých zahraničních zemích (z 12 měsíců „unijní priority“ až na 30 měsíců vstupu do národní fáze podle smlouvy PCT).

Součástí řízení o PCT je zpracování mezinárodní rešerše, kde jsou shrnuty potenciální materiály namítatelné proti novosti předmětu patentové přihlášky, případně i mezinárodní předběžný průzkum patentovatelnosti. Zpráva o mezinárodní rešerši je významným podpůrným materiálem pro rozhodnutí o dalších investicích do řízení v národních fázích vedoucích k udělení patentu v konkrétních zemích. Pro přihlášky podané prostřednictvím ÚPV ČR zpracovával a zpracovává mezinárodní rešerši, případně i mezinárodní předběžný průzkum Evropský patentový úřad (EPÚ) v Mnichově.

Od 1.7.2016 je orgánem pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum PCT i nově vzniklý Visegrádský patentový institut (VPI) – mezivládní organizace pro spolupráci v oblasti patentů, kterou zřídily čtyři země Visegrádské skupiny: Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Slovensko (země V4). Tato instituce jako zásadní výhodu proti EPÚ uvádí možnost levnějšího zpracování mezinárodní rešerše (v porovnání s EPÚ o 30 až 40 %).

V celkovém kontextu je ale třeba zvážit i další okolnosti:

  • Zpráva o mezinárodní rešerši EPÚ a v ní v současné době uváděná předběžná stanoviska k patentovatelnosti řešení jsou již stanovisky orgánu kompetentního k rozhodnutí o udělení Evropského patentu a jsou většinou již přímo využitelná i v případném následném řízení o přihlášce Evropského patentu v národní fázi u EPÚ (další rešerše se už pak většinou nezpracovává). Naproti tomu míra využitelnosti mezinárodní rešerše zpracované VPI při řízení v národní fázi u EPÚ zatím není známa ani v praxi nijak ověřena. Při tom je třeba vzít v úvahu, že VPI samotný žádnou národní fázi řízení nepovede a žádné patenty udělovat nebude.
  • Personální zajištění a věcná specializace v EPÚ je nepochybně vyšší než u VPI, resp. u patentových úřadů jeho členských zemí, což se může promítat v kvalitě rešerše, zejména pokud jde o úplnost souboru nalezených dokumentů.
  • Sleva poskytovaná VPI se v každém případě týká pouze poplatku za mezinárodní rešerši, popř. za mezinárodní předběžný průzkum. Výše dalších poplatků v proceduře PCT i správních poplatků v národních fázích zůstává zachována.
  • Avizovaná výhoda komunikace v češtině se bude nepochybně vztahovat pouze k procesní stránce mezinárodní rešerše, popř. mezinárodního předběžného průzkumu. Nalezené dokumenty budou citovány s odkazem na jejich originání publikaci v původním jazyce.

 

Zpracoval: Ing. Jan Görig, patentový zástupce

Srpen 2016

Komentáře nejsou povoleny.